Při psaní těchto řádků si připadám jak novinář v okurkové sezoně. Prostě kde nic není, ani smrt nebere. Na žádném zvláštním místě jsem nebyl, žádné superzvláštní lidi jsem nepotkal....
Spíš se tak pomalu probouzí škola. Včera jsme měli první lekci portugalštiny, kterou mám třikrát týdně po dvou hodinách. Ještě před Vánoci budu mít tento předmět uzavřen. Učitelku jsme dostali výbornou, má to holka těžké, když má naučit portugalsky 27 lidí z celého světa.
Druhou kapitolou je projekt, který je de facto mým hlavním úkolem zde v Portugalsku. Už mám přidělené téma i vedoucího, s ním se mám v pátek setkat. On lítá všudemožně po světě a jeho dostihnout je tak složité, jako pro závodního chrta chňapnout po tom zajíci, co před ním sviští. Téma jsem si vybral skoro sám, prof. Sarmento mi jen trochu pomohl.
Další novinkou je to, že mám pokoj stále pro sebe. Objevil se tu sice minulý týden na dva dny nějaký Portugalec, ale nakonec se přestěhoval ke kamarádovi o patro výše. Že by tu nebyl zájem o koleje?
Žádné komentáře:
Okomentovat