Na víkend 20. a 21. února mizím z reality, která je každým dnem stejná (asi víte, proč tomu tak je, jedeme v tom všichni spolu...). Nakupuju jízdenky na vlak, přikupuju k tomu i týdenní příplatek do první třídy - ten stojí 250 korun. Jedu z Čech na Moravu, vyčistit si hlavu do Otrokovic.
Volba padla na Otrokovice... vlastně ani nevím proč. Bylo tam dostupné ubytování, kousek od nádraží. Program se tvořil až na místě. Beru s sebou zbrusu novou knížku od Adama Gebriana Tři měsíce v Barceloně, kterou během klidných cest Slováckými expresy (to jsou vlaky mezi Prahou a Otrokovicemi, Uherským Hradištěm atp.) bez problémů přelouskám.
 |
| V Praze při čekání na Slovácký expres |
Jak jsem zmínil, odměnil jsem se cestami v první třídě, tedy ve vlacích, kde to šlo, a tak v sobotu vyrážím hned ráno, abych si těchto cest co nejvíce užil. Do Prahy jedu kombinací autobus-autobus, ze Smíchova se po snídani v tamním McDonald's přesouvám na hlavák taky vlakem (Západní expres - zde poprvé využívám první třídu - proč taky ne). A tam přestupuju na zmíněný Slovácký expres, který během cesty nabírá slušné zpoždění (asi hodinu), ale to mě nijak neznepokojuje. Svačinu mám, v první třídě je obsazenost tak 30 %, je tam i teplo, ostatně v Čechách panuje krásné počasí. Za Pardubicemi z vlaku vidím dokonce i Krkonoše, to byl velmi nevšední zážitek! Škoda, že s sebou nemám lepší foťák než ten na mobilu, takhle mi to bez důkazu vlastně ani nemusíte věřit 😁
Přijíždím do Otrokovic, na ubytování to mám pár stovek metrů. Vybaluji se (moc toho samozřejmě nemám) a hned vyrážím zpátky k nádraží, abych sednul na místní trolejbus, který mě veze do Zlína. Tam vystupuju v jedné z lokalit s typickými domy, projít se těmito místy bude asi příjemnější, než se toulat v "centru" tohoto města. Procházku ukončuji na zastávce vlaku, která mi padla do cesty, od plechové boudy s nápisem Zlín-Podvesná se svezu regionovou do Otrokovic. Cestou lovím na mobilu možnosti spojení ještě někam dál, je brzo na návrat na pokoj.
 |
| Trochu menší "nádraží" ve srovnání s hlavákem v Praze |
 |
| Písek. Ten Moravský. |
Vybírám cestu InterPanterem (jednotkou 660) směr jih, do Moravského Písku, odkud pokračuji lokálkou do Bzence. Tam si užívám skvělé počasí (rozumějte mlhu jak blázen), projdu se po náměstí a mizím zpátky na nádraží, odkud za chvíli odjíždí spěšný vlak do Starého Města u Uherského Hradiště (právě přes Uh. Hradiště). Na něj už za tmy navazuje Slovácký expres, jedu jednu stanici do Otrokovic.
 |
| Bzenec tu sobotu vyloženě lákal k návštěvě 😁 |
V Bille nedaleko mého ubytování kupuju večeři - pizzu, k tomu nealko pivo, (do)držím totiž suchej únor. Usínám asi už v půl desáté a vzbouzím se v neděli brzo ráno, podle očekávání. Pohrávám si s myšlenkou návštěvy nějakého místa, které by se nacházelo na trase mezi Moravou a Prahou. Kroměříž kvůli tomu, že bych musel udělat zajížďku, odmítám, cestou do Prahy, kam mám jízdenku, vyhrává rozhodnutí, že se zastavím v Kolíně. Tam jsem vlastně ještě nebyl.
 |
| Jednička ve Slováckém expresu |
 |
| Potkal jsem je... |
 |
| Kolín-zastávka se zajímavým schodištěm |
 |
| Náměstí v Kolíně |
Tak procházím centrum města, které se mi docela zamlouvá, pokračuji přes řeku k "sousoší" dvou medvědů z večerníčku. Kousek odtud je vlaková zastávka, takže kupuju už jízdenku PID až domů, ale v CityElefantu sedám do první třídy. Nebyl jsem si jistý, jestli můžu k jízdence PID použít z InKarty Českých drah příplatek do jedničky, ale očividně to funguje. V Praze vystupuju na Masarykově nádraží, to už se mi dlouho nepovedlo (a ostatně přemýšlím, jestli vůbec někdy...).
Procházím centrem na Můstek, odtamtud metrem na Smíchov a pěkně autobusem + autobusem domů. S trochu vyčištěnou hlavou.
Už abych mohl vyrazit někam pořádně...
 |
| Na závěr jednička v CityElefantu |
