Únik do Otrokovic

Na víkend 20. a 21. února mizím z reality, která je každým dnem stejná (asi víte, proč tomu tak je, jedeme v tom všichni spolu...). Nakupuju jízdenky na vlak, přikupuju k tomu i týdenní příplatek do první třídy - ten stojí 250 korun. Jedu z Čech na Moravu, vyčistit si hlavu do Otrokovic.

Volba padla na Otrokovice... vlastně ani nevím proč. Bylo tam dostupné ubytování, kousek od nádraží. Program se tvořil až na místě. Beru s sebou zbrusu novou knížku od Adama Gebriana Tři měsíce v Barceloně, kterou během klidných cest Slováckými expresy (to jsou vlaky mezi Prahou a Otrokovicemi, Uherským Hradištěm atp.) bez problémů přelouskám.

V Praze při čekání na Slovácký expres

Jak jsem zmínil, odměnil jsem se cestami v první třídě, tedy ve vlacích, kde to šlo, a tak v sobotu vyrážím hned ráno, abych si těchto cest co nejvíce užil. Do Prahy jedu kombinací autobus-autobus, ze Smíchova se po snídani v tamním McDonald's přesouvám na hlavák taky vlakem (Západní expres - zde poprvé využívám první třídu - proč taky ne). A tam přestupuju na zmíněný Slovácký expres, který během cesty nabírá slušné zpoždění (asi hodinu), ale to mě nijak neznepokojuje. Svačinu mám, v první třídě je obsazenost tak 30 %, je tam i teplo, ostatně v Čechách panuje krásné počasí. Za Pardubicemi z vlaku vidím dokonce i Krkonoše, to byl velmi nevšední zážitek! Škoda, že s sebou nemám lepší foťák než ten na mobilu, takhle mi to bez důkazu vlastně ani nemusíte věřit 😁

Přijíždím do Otrokovic, na ubytování to mám pár stovek metrů. Vybaluji se (moc toho samozřejmě nemám) a hned vyrážím zpátky k nádraží, abych sednul na místní trolejbus, který mě veze do Zlína. Tam vystupuju v jedné z lokalit s typickými domy, projít se těmito místy bude asi příjemnější, než se toulat v "centru" tohoto města. Procházku ukončuji na zastávce vlaku, která mi padla do cesty, od plechové boudy s nápisem Zlín-Podvesná se svezu regionovou do Otrokovic. Cestou lovím na mobilu možnosti spojení ještě někam dál, je brzo na návrat na pokoj.

Trochu menší "nádraží" ve srovnání s hlavákem v Praze

Písek. Ten Moravský.

Vybírám cestu InterPanterem (jednotkou 660) směr jih, do Moravského Písku, odkud pokračuji lokálkou do Bzence. Tam si užívám skvělé počasí (rozumějte mlhu jak blázen), projdu se po náměstí a mizím zpátky na nádraží, odkud za chvíli odjíždí spěšný vlak do Starého Města u Uherského Hradiště (právě přes Uh. Hradiště). Na něj už za tmy navazuje Slovácký expres, jedu jednu stanici do Otrokovic.

Bzenec tu sobotu vyloženě lákal k návštěvě 😁

V Bille nedaleko mého ubytování kupuju večeři - pizzu, k tomu nealko pivo, (do)držím totiž suchej únor. Usínám asi už v půl desáté a vzbouzím se v neděli brzo ráno, podle očekávání. Pohrávám si s myšlenkou návštěvy nějakého místa, které by se nacházelo na trase mezi Moravou a Prahou. Kroměříž kvůli tomu, že bych musel udělat zajížďku, odmítám, cestou do Prahy, kam mám jízdenku, vyhrává rozhodnutí, že se zastavím v Kolíně. Tam jsem vlastně ještě nebyl.

Jednička ve Slováckém expresu

Potkal jsem je...

Kolín-zastávka se zajímavým schodištěm

Náměstí v Kolíně

Tak procházím centrum města, které se mi docela zamlouvá, pokračuji přes řeku k "sousoší" dvou medvědů z večerníčku. Kousek odtud je vlaková zastávka, takže kupuju už jízdenku PID až domů, ale v CityElefantu sedám do první třídy. Nebyl jsem si jistý, jestli můžu k jízdence PID použít z InKarty Českých drah příplatek do jedničky, ale očividně to funguje. V Praze vystupuju na Masarykově nádraží, to už se mi dlouho nepovedlo (a ostatně přemýšlím, jestli vůbec někdy...).

Procházím centrem na Můstek, odtamtud metrem na Smíchov a pěkně autobusem + autobusem domů. S trochu vyčištěnou hlavou. 

Už abych mohl vyrazit někam pořádně...

Na závěr jednička v CityElefantu