Dobu předvánoční jsem si chtěl zpestřit ještě výletem do nějaké adventně vyzdobeného města. Beru s sebou synovce Honzíka, který do poslední chvíle netuší, co mám naplánovaného. Ale osud si zahrál s námi oběma, nakonec je ten výlet trochu delší, než jsem plánoval...
Cílem bylo podívat se do Českého Krumlova, který je hezký v každém ročním období. Samozřejmě prosincové počasí ve spolupráci s epidemickou situací moc nenahrává cestám do měst, kde se není kam schovat v případě unavených nohou, hladu či chutě na kafe. Proto se snažím plánovat co nejefektivněji s ohledem na tyto vnější podmínky. Cestu do Krumlova začínáme v pondělí 21. prosince před vlakovým nádražím v Příbrami, Honzík stále netuší, kam jedeme.
Vlakem vyrážíme lehce před osmou hodinou, po krátkém přestupu v Březnici už v devět vystupujeme v Písku. Z tamního vlakového nádraží se rychle přesouváme na nedaleký autobusák, kde vyhlížím žlutý koráb RegioJetu. Přijíždí a Honzík z cedule na autobusu už tuší, kam míříme. Samotná cesta autobusem je zajímavá, obsloužíme se z kávovaru, k nápoji přikusujeme dovezené sušenky. Před námi svítí dotykové obrazovky, kde se dá chvilku i zabavit. Po krátké zastávce v Budějovicích pokračujeme dál do Krumlova, kam přijíždíme zanedlouho.
 |
| Honzík byl z autobusu docela potěšen 👍 |
Krumlov jsme prošli relativně rychle, ono tam kromě pěkné podívané na město ani nebylo co dělat. Turistů pomálu, kafe tak maximálně z okénka. Takže jsme procupitali centrum, podívali se na zámek, odtamtud jsme se porozhlédli jak po městě, tak i do nejbližšího okolí. Dole v centru jsme ještě koupili něco na drobné občerstvení, pak už jsme mířili zpátky na autobusák. Jedeme, tentokrát Flix Busem, do Budějovic, tam to bude trochu živější.
 |
| Český Krumlov je vděčný a nádherný! |
Ve čtvrt na dvě odpoledne už vystupujeme v Českých Budějovicích na autobusovém nádraží, které je vtipně umístěno na střechu nákupního centra. Cestou z autobusu do centra se zastavujeme nejdřív v KFC, pak stihneme i mekáč. Ne, že bych se v takové stravě vyžíval, ale poslouchat neustálé otázky (v Krumlově to začalo dotazy Mají tady mekáč? Mají tady káefcé?) by mě taky nebavilo. Ale popravdě, zase taková oběť to nebyla 😏.
 |
| Náměstí v Budějovicích, tady to mám rád. |
 |
| Sousoší Humanoidi v současné verzi. |
 |
| Masné krámy |
 |
| Vánoce na náměstí v Českých Budějovicích. S trhy by to bylo o moc příjemnější 😔 |
V Budějovicích nakupujeme zbývající dárky, i pro sebe si něco pořídíme, sem tam se občerstvíme a vše už pomalu směřuje k tomu, že se nedlouho po páté hodině posadíme do rychlíku směr Příbram. Dorazili jsme tedy asi v 16:45 na nádraží, přes mobil kupuji lístky na rychlík Arriva, za chvilku ale na tabuli u našeho vlaku svítí zpoždění 110 minut... F*ck!
Takže si sedáme na lavičku v nádražní hale a zjišťujeme, co se děje. V Příbrami vlak někoho srazil, a tak je v části tratě doprava nahrazena autobusy. To bude asi na dlouho. A místo toho, abychom se domů dostali bůhvíkdy, bereme zavděk první slušnou možností ubytování v Budějovicích. Rozhodnuto, zůstáváme tady přes noc.
Ještě že mám nainstalovanou aplikaci na rezervaci hotelů, tam docela jednoduše vybírám první cenově přijatelnou možnost, ta splňuje i druhou podmínku, že to musí být někde v blízkosti, abychom nemuseli ještě k tomu hledat cestu někam na kraj města. Nakonec koukám, že jsem za slušnou cenu našel čtyřhvězdičkový hotel.
Ještě vsuvka - v době našeho výletu nebylo možné se jen tak ubytovat, ale řekněme, že tohle byla moje služební cesta 😊. Přece nebudeme spát na nádraží nebo na benzínce...
Na recepci nám bylo oznámeno, že teprve před chvilkou zapnuli topení v našem pokoji, takže tam bude ještě trochu chladno. Nevadí, stejně si musíme ještě odskočit do nedalekého Tesca, kde kupujeme něco k večeři a taky potřebujeme zubní pastu a dva kartáčky... Na tohle jsme připraveni fakt nebyli. A také se smiřujeme s faktem, že druhý den pojedeme ve stejném prádle zase zpátky.
Jo a pokoj? To bylo taky překvapení od paní recepční. Prý: objednali jste si studio, ale to v současné době nemám k dispozici, tak dostanete lepší, mezonetový apartmán. Nu, proč ne. Je to fakt luxusní!
Po nákupu se ještě najíme a nejdřív Honzík a potom já využijeme možnosti jednou za čas si napustit vanu a trochu si v ní porochnit. Pak jdeme spát, vcelku brzo, jsme totiž docela uťapkaní.
Ráno dáváme snídani a pomaloučku se připravujeme na opuštění našeho velkorysého pokoje v půl jedenácté. Naplánovaný návrat do Příbrami vlakem, který z Budějovic vyjíždí zhruba ve čtvrt na dvě, tentokrát klapne na čas. Ještě si stihneme město jednou projít a něco nakoupit a sníst. Výlet byl u konce. Trochu stresoidní, ale asi to takhle mělo být.
