Jen pár dní uběhlo od posledního výletu (Portugalsko) a já už jsem zase na letišti v Praze. Je pátek 8. února 2019 večer. Čekám na svůj první let s British Airways. Letím do Londýna.
Pár desítek minut zpoždění mi vůbec nebere dobrou náladu, já se těším na svůj zážitek s doposud mnou nevyzkoušeným dopravcem. Podle zběžného pohledu na počet lidí v blízkosti odletové brány je jasné, že poslední páteční let do Londýna rozhodně plný nebude.
A taky že není, mám celou řadu pro sebe, večerní lety jsou příjemné, pokud posádka netrojčí s osvětlením kabiny, naopak střídmost cestující ocení. A já jsem si ten zážitek ještě zpříjemnil drobným občerstvením z palubního prodeje. Let utíká hladce, zanedlouho už přelétáme Londýn, kde míjíme místní mrakodrapy. Moc pěkné!
Pozdně večerní přílet má za následek, že na pasové kontrole nemusíme čekat a jdu rovnou na řadu, ještě najít metro do města, abych v tomto dopravním prostředku strávil více než hodinu než se dostanu do postele... Ale to je Londýn, v porovnání s Prahou obrovské město.
Ubytování mám zařízené přes Airbnb, klíč si vyzvedávám v krabičce pověšené na zábradlí před domem (znám kód k odemknutí) a po odkrytí závěsu zjišťuji, že koukám přímo na mrakodrapy v City. Jo, to si nechám líbit 👌. Jdu spát, mám dost...
 |
| Výhled z pokoje |
V sobotu toho totiž musím spoustu stihnout. Mám na brzké odpoledne zarezervovanou prohlídku areálu Barbican, předtím ještě chci zkontrolovat obrazy v Národní galerii, podívat se po městě ze sedla kola, nějaký trh... Bylo toho plno, ovšem s vědomím, že v Londýně nejsem určitě naposledy, se nemusím nikam přímo honit. Půjčuju si kolo, projíždím se kolem Temže, jdu na otvíračku do galerie, kde jsou samozřejmě zástupy lidí, kteří měli ten stejný nápad. Nevadí, dávám si v místní kavárně něco dobrého, fronty už jsou pryč a já se v klidu procházím po velkolepé budově, na jejíchž stěnách visí světoznámá díla ještě známějších autorů. Sobotní pohoda.
Přesouvám se pak metrem na Borough market, kde jsem měl v plánu dát si něco k obědu, ale vystrašily mě davy lidí, a tak se stahuju směr Barbican. Tam si konečně v klidu sednu s kafem a něčím k snědku, ovšem taky tady je nějak moc lidí... Proč?
 |
| Barbican |
 |
| Barbican - detail dveří s přihrádkami - na mléko, odpadky, poštu... |
Náš průvodce, který tady bydlí, samozřejmě povídá kromě technikálií a historii i o všednodenních radostech i úskalí bydlení v takovém komplexu. Skoro dvě hodiny pochodujeme tu uvnitř, tu venku, jsme všichni uťapkaní a já docela i promrzlý. Takže rychle domů, dát si něco k jídlu. Ještě že kousek od bytu mám Tesco, předpřipravené těstoviny s krevetami házím na pánev a pak si užívám klidu.
 |
| Jen tak mimochodem pohled na katedrálu sv. Pavla |
Nedělní ráno se loučím s bytem, kufr odevzdávám do úschovny na liverpoolském nádraží v centru Londýna (zní to divně, že?) a jedu do parku. Kensingtonské zahrady nabízí u jedné ze svých bran stojan s koly, půjčuji jedno a projíždím se do Hyde Parku a jeho slavnému Speakers' Corner. Je neděle dopoledne a skutečně tu pár pánů sděluje světu své názory. Někdo je poslouchá, někdo s nimi diskutuje, někdo je fotí z nepříjemné blízkosti (já fakt ne, to by mi připadalo nepatřičné). Ale každopádně zajímavé.
 |
| Hyde Park a slavná část Speakers' corner |
Metrem jedu do samotného centra, kde vrcholí oslavy čínského Nového roku. Ale na mě až moc velký šrumec, beztak nemám moc času se tu zdržovat. Přes úschovnu bagáže na nádraží jedu na letiště City. Ano, poletím tentokrát z tohoto letiště, které mě už delší dobu fascinuje.
 |
| Čínská čtvrť ve víru oslav |
Napojením na lehkokolejku je letiště velmi dobře přístupné z centra města, není to taková štreka jako z Heathrow nebo neřkuli ze Stanstedu. Na letišti City se cestující mohou cítit jako VIP. Malé příjemné letiště, bez typických britských letištních front, usměvavý personál, který je vždy k dispozici. Tohle fakt jednomu ulehčí cestu. Odbavuju svůj kufřík a přesouvám se do neveřejné části letiště, bezpečnostní kontrola tady jede jako na drátku, nečekám ani 15 vteřin a už vykládám své věci do přepravky. Na Londýn neskutečné!
 |
| Moje letadlo směr Praha |
A samotný let? Taky nádhera. Malé letadlo pro cca 70 cestujících je zaplněné asi třicítkou lidí, takže pohoda jak pro každého z nás, tak i pro personál, jenž není v žádném stresu. V ceně letenky je i full service, teda bez teplého jídla, ale postupně si objednávám gin-tonic s chipsy, kafe se sušenkami a nakonec popcorn. Kdybych chtěl ještě džus, víno, vodku, Bloody Mary či něco podobného, s úsměvem bych je dostal. Jo, tenhle servis může za to, že už 10. února pro mě skončila výzva "suchej únor". Takže díky, British Airways... 😁
 |
| První část občerstvení :) |
Jsem v Praze na letišti, za chvíli Na Knížecí, Příbram, Kardavec. Doma.
Další fotky naleznete ve fotoalbu na rajčeti:
Žádné komentáře:
Okomentovat