Jelikož jsem po určité době zavítal
na zasedání zastupitelstva obce Hluboš, rád se s vámi podělím o své dojmy.
Jen na začátek připomínám, že nejsem vázán příslušností k žádnému ze dvou
politických seskupení, která v současném zastupitelstvu vystupují, nemusím
se tedy nikomu zpovídat ani se za své názory schovávat. To jen na úvod.
Hlavním bodem zasedání bylo schválení obecního rozpočtu pro rok 2013. Je také nejvyšší čas, protože už nyní obec hospodaří/hospodařila v tzv. rozpočtovém provizoriu, případné prodloužení doby bezrozpočtové by mělo za následek pro obec nepříliš příjemné skutečnosti.
Ovšem schválení rozpočtu, který
navrhnul starosta obce, nebylo zcela jednoduché. Osobně velmi kvituji, že se
někteří zastupitelé snaží o diskusi nad jednotlivými položkami. Bylo by totiž
příliš jednoduché (a já se domnívám, že i nežádoucí), kdyby byl rozpočet přijat
bez jakékoliv připomínky. Pravomocí a řekl bych, že i povinností našich
zástupců (stejně jako nás „obyčejných“ občanů) je podávat připomínky
k navrženému. Bohužel mám pocit, že veškeré objektivní námitky byly
zatlačeny do pozadí vinou nevraživosti, která mezi některými členy
zastupitelstva vládne. Atmosféra při projednávání některých bodů není pak
příliš příjemná a obávám se, že tato nesouhlasnost vycházející spíše
z osobní roviny následně přechází na kvalitu práce zastupitelstva.
Abych byl trochu konkrétní,
zastupitel Josef Mašek podporován zbylými třemi kolegy ze společné kandidátky
opět otevřel téma odměňování dvou zaměstnankyň obecního úřadu. Můj osobní
dojem, že se z balíčku na oko obsahujícího krásně znějící pojem úspory vyklubala opět osobní antipatie, aniž by byla podpořena jediným rozumně
znějícím argumentem. Zastupitel Jindřich Dvořák přispěl do diskuse citací ze Zákoníku
práce, z něhož podle páně Dvořákova vyjádření vyplývá, že osobní
ohodnocení pracovníků může být sníženo pouze v případě porušení pracovních
povinností (jednoduše řečeno). Tato myšlenka měla být asi tím jasným argumentem,
který by mohl tuto zcela neplodnou diskusi ukončit. Ovšem opoziční čtveřice se
citace ze zmíněné legislativní normy chytla a snažila se jít cestou nalezení
alespoň nějakého provinění paní účetní a sekretářky, aby se objevil alespoň
maličký drápek, jehož pomocí by se bylo možné zachytit…
Pak se jednalo nad dvaceti tisíci kč
určenými do kolonky pod názvem „cestovné“. V rámci celého rozpočtu se
jedná o jednu z těch nejdrobnějších položek. Nikam nevedoucí rozprava nad
drobnými (ovšem nepopírám, že halíře někdy opravdu dělají talíře) skončila opět
patem. O závěr diskuse nad rozpočtem se postaral návrh na náhradu nákladů
hasičům na nutné školení a zdravotní prohlídky. Proč ne, pokud je to opravdu
vyžadováno, nikdo s tím neměl žádný problém. Při dotazu starosty Jiřího
Prokeše, o jakou částku se jedná, byl ovšem navrhovatel Josef Mašek již méně
sdílný, jelikož si nepřipravil přesnou odpověď. Tato situace u mně vyvolala
trpký úsměv, protože tím se předešlé návrhy na šetření zcela spláchly následným
hádáním cifer sloužících k vyčíslení uvedeného výdaje. Pár tisíc sem, pár
tisíc tam. (Halíře dělají talíře.)
Zastupitelstvo se nakonec po
zapracování posledního návrhu do letošního rozpočtu jalo konečně hlasovat o
celém dokumentu. Podle očekávání se našlo pět podporovatelů, opozice se zdržela
hlasování. Starosta Jiří Prokeš dal čtveřici možnost zdůvodnit svůj krok.
Hlavní slova se nesla opět kolem snižování výdajů v souladu
s předvolebním programem, což je chvályhodný krok, ovšem nevím, jestli je
nutné se za každou cenu hnát za osekávání nákladů. Bojím se totiž, že tento
krok by mohl mít za následek horší práci těch dvou zaměstnankyň, výhradně o
kterých se víceméně v tomto případě jedná. Asi vymyslím nějakou novou ekonomickou
teorii (pokud tedy již neexistuje) hovořící o vztahu výdajů na administrativní
fungování obce a kvalitě jejího faktického fungování. Výstupem bude nejspíš graf
s podobným průběhem jako má křivka od jistého Arthura Laffera pojednávající o
daňové sazbě a skutečné výši vybraných daní.
Rozpočet obce na rok 2013 byl tedy
úspěšně, skoro už v hodině dvanácté, přijat. Obec tedy může i
v letošním roce fungovat, navíc s potěšitelně vyššími příjmy, tudíž
je možné připravovat a realizovat investiční akce, o nichž se doposud
zastupitelům ani nesnilo. Ty statisíce navíc by možná mohly mít své ideální
využití ve formě spolufinancování větších projektů. Opravíme nakupovanou budovu
obecního úřadu? Postavíme fotbalistům hřiště? Zbavíme se rozsáhlé skládky nad
koupalištěm? Nebo opravíme silnice? Je toho hodně co dělat. Zastupitelé mají
docela dost prostoru na to, aby své nápady pomohly přenést z hlavy na
papír a následně i do reality.
Přeji všem devíti zastupitelům bez výjimky, aby se na každé zasedání těšili a na konci odcházeli s pocitem, že přispěli k rozvoji naší obce. My, občané, jim pak za to budeme určitě vděčni.
Žádné komentáře:
Okomentovat