Tak jsem zpátky v Portugalsku. Teplota příjemná, xichty jsou tu pořád ty samé, takže bez emocí zpět v teple :).
Cesta byla zajímavá, ale únavná. Autobus z Prahy odjížděl jen s desetiminutovým zpožděním (dlouho se nakládalo), cestou do Norimberka jsme stihli zastatavit na čůracím McDonaldu na Rozvadově a ještě po chvíli být zastaveni německou pohraniční policií z důvodu namátkové kontroly. Trochu jsme si připadali jak utečenci z Čečny, ale po dvaceti minutách kontroly cestovních dokladů (rozuměj především občanek) se nás rozhodli do své supervlasti pustit.
Německo jsem však měl zažít jen na pár hodin. Po včasném příjezdu na autobusové nádraží v Norimberku (které mimochodem vypadá jak nádvoří nějakého kancelářského komplexu) jsem se prvním vlakem metra nechal za úžasných v přepočtu šedesát korun odvézt na místní letiště, jež je od centra metrem dosažitelné za 12 minut = minuta za víc jak čtyři koruny. Metro na úrovni Prahy osmdesátých let, ať žije koženka a dřevo!
Zato letiště v Norimberku příjemné, mají tu moc pohodlné sedačky (polstrované), které k pár minutám spánku přímo vybízejí. Taky jsem neodolal. Podřimováním jsem dospěl do času check-inu, odevzdal jsem kufr a šel se podívat na vyhlídkovou plošinu, kde se vedle mě bruslilo na místní ledové ploše (na střeše budovy).
Porto z nadhledu
AirBerlin, tedy společnost, s níž jsem letěl, se mi postarala o kufr až do Porta, takže jsem na Mallorce, kde jsem přestupoval, nemusel mít žádné starosti, kromě jediné - jak najít odlet do Porta. Na hledání jsem měl sice jen málo času (cca 45 minut na celý přestup), přesto vše dopadlo přesně podle očekávání, a tak jsem před nástupním mostem měl možnost přečíst další kapitolu knížky. Stejně jako v autobuse z Prahy i letadla na Mallorku jsem do Porta seděl v řadě sám, docela pěkná náhoda.
V Portu jsme byli tímto přískokovým letadlem za chvilku, dostali jsme i drobné občerstvení, a tak nikdo nemrmlal. V Portugalsku jsem zažil to, na co nezapomenu. Při cestě z guimarãešského nádraží na koleje jsem na začátku ledna ucítil vůni čerstvě posekaného trávníku. Lepší přivítání jsem si nemohl přát :).
Fotky na tradičním místě. Zase se ozvu.
Žádné komentáře:
Okomentovat