To už abych zase něco napsal...

Zdravím vás všechny do Česka.

Přes západní Evropu se přehnala vichřice, poznali jsme to i my tady v Portugalsku. Několik dní tu bylo nevlídno, a to tak moc, že jsem dva dny nevytáhl paty z pokoje. Sčítání pasažérů vlaků prostě musí počkat, do takového marastu se nepoženu. Ale dneska (sobota 24.) se konečně ten nahoře umoudřil a vymaloval nám tu krásnou modrou oblohu, semtam mráček a dvě přeháňky za celý den. 

Ráno jsem se vzbudil nějak podezřele brzy (už po šesté!), a tak se mi to hodilo do krámu. Šup na nádraží a rychle do Porta, tam se rozhodnu co a jak. Nakonec odolám tabuli odjezdů na nádraží a koupím si "jen" 24hodinovou jízdenku na městskou a jezdim. Tu k vinným sklepům, tu na pláž. No jo, paráda.

Oběd jsem si dal v části nazvané Matosinhos, na hlavní ulici tam sídlí levná jídelna, kde jsem si vybral grilovaného hejka (štikozubce, mořskou štiku - jak chcete) s fazolovou rýží. Dobrota a je to navíc skoro nejlevnější (rozuměj 5 euro a něco málo k tomu - to je tu dobrá cena). Tohle jídlo jsem si dal už několikrát a vážně mi to bude doma chybět. Tak šup šup do Kauflandu na Husově ulici sehnat čerstvého hejka :D!!!

Takhle krásné to tu je :)

Matosinhos je přímořská část města s docela velkým přístavem, který hyzdí okolí jinak veliké pláže. Ta byla dneska ideální na procházku, však tam taky bylo pár lidí. Někdo s psíkem, někdo s dětmi, jiní s míčem a brankami. Někteří blázni šli do (pro mě) obrovských vln i surfovat, no jo, kdo chce kam... Moře řvalo tak, že pokud by na mě někdo z pěti metrů promluvil, nerozuměl bych mu ani slovo. Zajímavý zážitek.

A zpátky do Porta, projít můj oblíbený trh (ne vietnamská hadrárna!!!) na Bolhãu, kde si čas od času taky něco koupím. Mají tu totiž taky levné jídlo v úžasné atmosféře starého tržiště, kde si můžete koupit od květiny přes pomeranč, keramickou vázu až po rybu vylovenou před dvěma hodinami z oceánu. A mají tu taky v jednom krámku výborné piškotové sladkosti, tam se zastavím snad pokaždé a pár si jich koupím :).

No nic, jdu spát, jsem utahaný jak kotě. Napadá mě k tomu i jedna replika z Arabely (rozhovor Rumburaka s paní čarodějnicí u domku strýčka Pompa), ale na tu si počkejte v televizi!

Mějte se famfárově, fotky na www.hiko.rajce.idnes.cz.