František Fencl - známý neznámý

Na počátku měsíce května proběhl v Hluboši pietní akt k uctění památky našich spoluobčanů, kteří zahynuli během druhé světové války. Jedno ze jmen uvedených na památníku na hlubošské návsi, k němuž byly slavnostně položeny věnce, připomíná osudy Františka Fencla.

František Fencl se narodil 6. února 1915 v Dominikálních Pasekách jako čtvrtý potomek rodičů Josefa a Ludmily, rozené Vimrové. Rodina Fenclových se později přestěhovala do osady Německé Paseky, dnes Kardavce. František se po vyučení strojním zámečníkem přesunul do Prostějova, kde v letech 1934-1936 absolvoval Školu leteckého dorostu. Po ukončení této školy se stal členem Leteckého pluku č. 1 „T. G. Masaryka’’ v Praze a v roce 1937 byl jmenován polním pilotem letcem. O rok později ještě absolvoval výcvik létání za noci a podle přístrojů.

V roce 1939 po faktickém rozpuštění československé armády se Františkovi podařilo dostat přes hranice do Polska, odkud z Gdyně dne 23. května odplul do francouzského přístavu Cherbourg. Než se stal členem britského Královského letectva, sloužil v alžírském městě Siddi Bel Abbés v Cizinecké legii, po napadení Polska a Francie Německem se spolu s ostatními letci přesunul na francouzskou základnu ve městě Tess, poté byl přidělen na leteckou základnu bombardovacího letectva v Pau. Než však stihl zasáhnout do bojů pod francouzskou vlajkou, Francie kapitulovala. A tak společně s asi stovkou českých vojáků přeplul Kanál do Anglie. 23. července 1940 se stal členem britského Královského letectva RAF VR na základně v Cosfordu. Ihned byl zařazen do vybrané skupiny, která byla zaměřena na výcvik letců pro činnost na bombardérech, ať už šlo o piloty, navigátory, radiotelegrafisty či střelce. Létal na letounech typu Wellington a Avro Anson a po absolvování kurzu nastupuje František k 311. bombardovací peruti v Honingtonu. Po dalším výcviku se zařadil jako velitel nové osádky k operační jednotce této perutě.

Ke svému prvnímu operačnímu letu odstartoval v únoru 1941 ve funkci druhého pilota, letounu velel anglický styčný důstojník Percy Ch. Pickard, místem náletu se staly německé Brémy. O pár dní později už byl při útoku na přístav Wilhelmshaven veden jako první pilot, tedy zároveň jako kapitán letadla. V této funkci uskutečnil celkem 35 operačních letů, při nichž bombardoval německá města Kolín nad Rýnem, Brémy, Berlín, Hamburk nebo Düsseldorf či strategický francouzský přístav Brest. Bojové nasazení Fenclovy osádky bylo v době od dubna do července 1941 velmi intenzivní a úspěšné, sám František za ně získal tři "Čs. válečné kříže 1939" a jednu "Čs. medaili Za chrabrost". Muži Františka Fencla se stali první kompletní osádkou 311. perutě, které se podařilo odlétat stanovený limit 200 operačních hodit. Šlo o skutečně skvělý výkon, ke kterému bylo zapotřebí kromě perfektní spolupráce i nezbytné štěstí. Naděje, že letec 311. bombardovací perutě odlétá a přežije předepsaný limit 200 operační hodin, byla s ohledem na ztráty matematicky spočítána na 12 %.

V roce 1942 v období od března do prosince působil Fencl jako pilot-instruktor základního výcviku u samostatné Čs. operační výcvikové letky, částečně i jako velitel základního výcviku. I během této doby se jako kapitán letadla zúčastnil s osádkou nováčků tří náletů na cíle v Německu – na Kolín nad Rýnem, Essen (zde byly cílem Kruppovy zbrojařské závody) a Brémy. Poté se vrátil k 311. peruti, kde absolvoval na Wellingtonu spoustu dalších letů, aby v dubnu 1943 přešel k 24. britské peruti, kde se svými kolegy prodělal výcvik na novém čtyřmotorovém bombardéru Condsolidated B-24 Liberator. Ale ještě 17. května byl mezi třemi posledními českými piloty, kteří provedli bojový let s oblíbenými dvoumotorovými Wellingtony. František Fencl uskutečnil celkem 40 bojových letů v celkové době trvání více než 211 hodin, což ho řadí na 6. místo v pořadí nejúspěšnějších československých velitelů letadel co do počtu provedených bojových akcí, a na 5. místo, pokud se týká nalétaných hodin.

V sobotu 21. srpna 1943 se v pozici druhého pilota vydal v letounu Liberator s velitelem perutě Jindřichem Breitcetlem provést protiponorkový průzkum vymezeného území Biskajského zálivu. Posádka letounu dostala upozornění, že v prostoru operují nepřátelská letadla, ovšem Breitcetlův Liberator už na toto varování neodpověděl. Poslední zpráva o poloze letounu pochází z území vzdáleného cca 220 km severozápadně od ostrovů Scilly, v čase 18:20 došlo ke střetu Čechoslováků s nepřítelem, nad Atlantikem se odehrál nerovný souboj velkého a neobratného bombardéru s přesilou hbitých německých stíhaček. Spolu s Františkem Fenclem a Jindřichem Breitcetlem byli na palubě navigátor Eduard Pavelka, radiotelegrafisté/střelci Emilián Mrázek, Michal Mizúr a Josef Felkl a dva palubní střelci Jozef Halada a Vilém Jakš. Osmadvacetiletý František Fencl skončil se svými kolegy ve vodách Biskajského zálivu, který měl u členů 311. bombardovací perutě nekompromisní pověst: "Z Biskaje se buď vrátíš, nebo tam zůstaneš, ani pes po tobě neštěkne."

Jméno F. Fencla je nedílnou součástí památníku letců RAF v anglickém Runnymede

Jméno Františka Fencla je kromě hlubošského pomníku zmíněno i v památníku letců RAF v anglickém Runnymede, trochu symbolicky na dohled od jednoho z nejrušnějších letišť světa – Heathrow. Osud Františka Fencla připomíná také zápis v kardavecké kronice: 1945 …Na západní frontě, nad mořem, zahynul v boji s Němci pilot Fencl František, čp. 14. Za války odešel přes hranice, byl v Anglické armádě. Budiž mu čest.

Zdroj: Radek Makovský - Nad Biskajem čeká smrt

Tento článek byl publikován ve vydání Hlubošského zpravodaje v červenci 2015