Jsem už zase na severu Evropy. Za ty tři týdny se tu událo věcí, o nichž si budeme povídat přeci...
Začalo to už den před odletem, kdy se ve Švýcarsku rozhodlo, že fotbalová Viktorka Plzeň odehraje svůj další díl cesty do Ligy mistrů na Lerkendalu, trondheimském stadionu. Samozřejmě proti Rosenborgu. Měl jsem se těšit? Radovat? Smutnit? Ani vám nedokážu pořádně popsat pocit, který se mě zmocňoval. Ale prostě to bylo tak. Jak jsem si už drahnou dobu přál návštěvu Rosenborgu v Česku, tak tak přišla v nejnevhodnější moment. Tedy v době, kdy já jsem v Norsku. No není to pech!
Plzeň se do Trondheimu vypravila s vydatnou podporou svých fanoušků, především zdůrazním cestu autobusové výpravy, ono přes třicet hodin na palubě, to musí být opravdu fotbalové šílenství. Dorazivším pánům a jedné dámě jsem alespoň pomohl s ubytováním a s prvotní orientací v Trondheimu. Musím na rovinu přiznat, že bych hodně váhal se svou nabídkou pomoci, kdyby se do Norska chystala Sparta či Baník. Fanoušci Plzně tu udělali dobrý dojem, celkově jich bylo v sektoru pro hosty 61, na hlavní tribuně seděli i nějací papaláši a vůbec všichni ti lenoši, kteří přiletěli s týmem. Nemusím snad připomínat, že Plzeň v Trondheimu vyhrála 1:0, vítězství zopakovala i doma (3:2) a pokračuje, narozdíl od RBK, dál. A ještě dodám, že jsem měl na zápas k dispozici press kartu, takže bylo i o další zážitky postaráno.
Poslední červencový víkend jsem strávil v Bergenu, druhém největším norském městě. Letenky jsem kupoval už asi v květnu za skvělou cenu celkově cca 500 NOK, pak už jen stačilo vyzvednout si na trondheimských informacích brožurku Bergenu a připravit se trochu na dva dny v deštivém městě.
Počasí však přálo, za ty moje dva dny na mě nespadla z nebe jediná kapka. Měl jsem tedy spoustu příležitostí projít si veleznámou část města, tedy přístav s hanzovními domy, samozřejmě hezky po norsku dřevěnými. Rybí trh nedaleko je protkán vůní lososa, kaviáru a řečí polských gästarbeiterů. Ze slavného místa se stala turistická atrakce. Já vím, taky jsem tam byl v roli turisty, ale prostě jsem se cítil pomalu jak v supermarketu. Podobný pocit jsem měl v sídle turistických informacích. Člověk si tam musí vzít pořadové číslo jak na poště...
Kolem jedenácté dopolední jsem si vyjel na Troldhaugen, zamilované místo hudebního skladatele Edvarda Griega. Tam jsem se trochu unáhlil s kývnutím na nabídku koupě vstupenky na polední koncert, který byl prostě k nasrání vyrušován pípáním a cvakáním foťáků některých z přihlížejících. Prostě tohle už nikdy, rozhodně nedoporučuju! Jinak se ani nedivím, že Grieg zkomponoval takovou krásnou hudbu, na tom místě tomu ani nemohlo být jinak. Navečer jsem si naordinoval výjezd lanovkou na horu Fløyen, z níž byl i přes dav japonských turistů úžasný výhled na město i celé okolí. Tam jsem vydržel asi dvě hodiny, vážně nádherné!
V neděli jsem si přivstal, abych poránu stihnul ještě něco z ospalé atmosféry a hlavně bez turistů. Bohužel jsem nenašel jedinou kavárnu, kde bych si mohl dát hlt ranního kofeinu, tak to muselo počkat až do hostelu. Prošel jsem si pěknou část města, ne přímo centrum, ale líbil se mi ten klid v uličkách lemovaných dřevěnými budovami. Á propos, v Bergenu moc přesných linií nehledejte, krásným příkladem jsou ty zmiňované dřevěné domy v přístavu. Svět je krásný i s nepřesně nalajnovanými pravidly, ne? Právě v té nedokonalosti je krása.
Před odpoledním odletem jsem stihl zajet si zbrusu novou lehkokolejkou ke stadionu místního Brannu. Trochu ulítlé, já vím, ale měl jsem trochu času, tak proč ne. Bergenský stadion je umístěn v krásném prostředí, lepším než má ten v Trondheimu. Samotný stadion je poslepován, postupně opravován. Ten trondheimský je samozřejmě hezčí :).
Bergen ve mně zanechal příjemné vzpomínky. Ovšem doporučuji jeho návštěvu nechat na méně výrazné turistické období, tedy třeba květen může být pěkný. Ale pro jistotu počítejte s nějakou tou přeháňkou.
Počasí však přálo, za ty moje dva dny na mě nespadla z nebe jediná kapka. Měl jsem tedy spoustu příležitostí projít si veleznámou část města, tedy přístav s hanzovními domy, samozřejmě hezky po norsku dřevěnými. Rybí trh nedaleko je protkán vůní lososa, kaviáru a řečí polských gästarbeiterů. Ze slavného místa se stala turistická atrakce. Já vím, taky jsem tam byl v roli turisty, ale prostě jsem se cítil pomalu jak v supermarketu. Podobný pocit jsem měl v sídle turistických informacích. Člověk si tam musí vzít pořadové číslo jak na poště...
Kolem jedenácté dopolední jsem si vyjel na Troldhaugen, zamilované místo hudebního skladatele Edvarda Griega. Tam jsem se trochu unáhlil s kývnutím na nabídku koupě vstupenky na polední koncert, který byl prostě k nasrání vyrušován pípáním a cvakáním foťáků některých z přihlížejících. Prostě tohle už nikdy, rozhodně nedoporučuju! Jinak se ani nedivím, že Grieg zkomponoval takovou krásnou hudbu, na tom místě tomu ani nemohlo být jinak. Navečer jsem si naordinoval výjezd lanovkou na horu Fløyen, z níž byl i přes dav japonských turistů úžasný výhled na město i celé okolí. Tam jsem vydržel asi dvě hodiny, vážně nádherné!
V neděli jsem si přivstal, abych poránu stihnul ještě něco z ospalé atmosféry a hlavně bez turistů. Bohužel jsem nenašel jedinou kavárnu, kde bych si mohl dát hlt ranního kofeinu, tak to muselo počkat až do hostelu. Prošel jsem si pěknou část města, ne přímo centrum, ale líbil se mi ten klid v uličkách lemovaných dřevěnými budovami. Á propos, v Bergenu moc přesných linií nehledejte, krásným příkladem jsou ty zmiňované dřevěné domy v přístavu. Svět je krásný i s nepřesně nalajnovanými pravidly, ne? Právě v té nedokonalosti je krása.
Před odpoledním odletem jsem stihl zajet si zbrusu novou lehkokolejkou ke stadionu místního Brannu. Trochu ulítlé, já vím, ale měl jsem trochu času, tak proč ne. Bergenský stadion je umístěn v krásném prostředí, lepším než má ten v Trondheimu. Samotný stadion je poslepován, postupně opravován. Ten trondheimský je samozřejmě hezčí :).
Bergen ve mně zanechal příjemné vzpomínky. Ovšem doporučuji jeho návštěvu nechat na méně výrazné turistické období, tedy třeba květen může být pěkný. Ale pro jistotu počítejte s nějakou tou přeháňkou.
