Nemůžete mi mít za zlé, že se po těch všech letních plahočeních mnohdy až za polárním kruhem chci trochu ohřát, ale zase všeho s mírou. Velká vedra nemusím, a tak využívám státního svátku na konci září a prodlužuji si víkend v Itálii. Letenky s Ryanairem do Boloně a zpátky do Prahy z Bergama nebyly vůbec drahé, a tak můžu plánovat dál. Nakonec se objevuju v Anconě, kde se na chvíli zastavím i u svého cíle - teplého moře, objevuju další odpoledne krásnou Boloňu. Za málo peněz muziky ažaž.
Vyrážím ve čtvrtek 27. září 2018 po poledni z příbramského nádraží vlakem do Prahy, a to navzdory nepříliš příznivému poměru cena/výkon s přihlédnutím k jízdní době. Ale nikam nespěchám, vždyť jsem si vzal den volna. Ze Smíchova se přes Zličín dostávám na letiště Ruzyně, odkud v 17:40 vyrážím do Boloně. Při nabírání výšky mám možnost fotit i mou rodnou ves a celé Brdy okolo, je krásné počasí i na pozorování alpských velikánů a v Itálii je v oparu vidět i benátská laguna. Takový vyhlídkový let to byl.
 |
| Vidím domov |
Boloňu zatím ignoruju, jelikož se večer přesouvám vlakem do přístavního města Ancona. Mezi příletem a vlakem mám dostatečnou mezeru, abych trasu letiště - nádraží překonal pěšky, však mi těch pár kilometrů neuškodí. Hotel v Anconě jsem strategicky vybral hned naproti nádraží, a tak ani relativně pozdní příjezd není problémem.
 |
| První italské kafe - na nádraží v Boloně |
 |
| Frecciabianca, kterou jsem jel z Boloně do Ancony |
Pátek 28. září je v ČR státní svátek, který oslavuji po svém - koupelí v moři ještě před samotným polednem. Vlakem jsem se z Ancony posunul trochu na jih, do Porto Recanati, kde na téměř liduprázdné pláži plním své předsevzetí a ráchám se v (pro mě) příjemně teplé vodě. Tak to bychom měli, co tam máme dál?
 |
| Moře, teplé moře! |
Vracím se na hotel, kde si dávám sprchu, abych se zbavil soli, a vyrážím prozkoumat toto přístavní město. Ancona je podle mě tradiční italské město, s kavárnami, pěknou architekturou, zmrzlinou, rušnými náměstími, ale také pěknými výhledy na moře a rušnou loděnici. Vydržel jsem sledovat svrchu ten cvrkot kolem čtyř lodí, které rostly šikulům tam dole skoro pod rukama.
 |
| Ancona |
 |
| Ancona - svačinka |
 |
| Ancona |
 |
| Ancona - loděnice |
 |
| Ancona - přístav s loděmi do všech koutů Balkánu |
 |
| Foodporn1 |
Večeři si beru na pokoj, jelikož vedle hotelu sídlí pizzerie, ještě koupím něco oroseného k tomu, a pouštím přenos zápasu Plzeň - Sparta. K čemu italský fotbal 🙈.
 |
| Foodporn2 |
Sobota pro mě znamená dopolední přesun do Boloně, opět jedu vlakem. Vlak byl úplně plný, což mě o víkendu docela překvapilo. Cesta se nám asi o hodinu protáhla, jelikož jsme museli objíždět zrovna rekonstruovaný, a tedy uzavřený, úsek.
V Boloně se přesouvám do hostelu, kde jsem si zaplatil postel ve společném pokoji (ceny ubytování v tomhle městě mě nemile překvapily). Jen jsem si tam nechal věci, abych se vyrazil podívat na toto univerzitní město. Bezcílně jsem bloumal po ulicích centra, kde se zrovna konaly nějaké slavnosti, což do jistě už tak rušného města přilákalo spousty dalších lidí, takže tam byl slušný cvrkot. Odpoledne jsem tedy prozevloval tam, i na povinné kafe i zmrzlinu přišla řada. Jídlo jsem si dal v bufetu, který byl součástí jednoho z obchodů, takže na boloňské ragú opravdu došlo (ale na špagety mi to fakt nedali...).
 |
| Boloňa |
 |
| Boloňa |
 |
| Boloňa |
Večer po krátkém uklidnění na hostelu vyrážím na poslední nákup dobrot do supermarketu u nádraží, beru to přes park, v jehož prostředku je jakási letní zahrádka s pódiem, různými plochami pro sezení a několika stánky s občerstvením, hlavně tekutým. Kupuju víno, sednu si a nasávám moc pohodovou atmosféru, u toho hraje pár místních umělců, dámy se u nich snaží pilovat nějakou choreografii. Když se přes tohle samé místo vracím z nákupu, už tam nikdo není a park se stává trochu nepříjemným místem. Proměna za necelou hodinu byla znát.
 |
| Večerní atmosféra v parku |
 |
| Hostel - postel |
V neděli 30. září vstávám v nekřesťanskou hodinu, abych stihnul vlak do Milána v půl šesté. Snídani si dávám už na studené palubě, bohužel svítá už docela pozdě, a tak se v první části cesty nemůžu kochat italským venkovem. A spojení Boloňa - Modena - Parma - Milán slibuje i úžasné gastronomické zážitky.
Jenže já se v žádném městě po cestě nestavím, protože z Milána pokračuju akorát do Bergama, z jeho nádraží pak na blízké letiště, odkud v poledne odlétám do Prahy.
 |
| Bergamo je plné Ryanairu |
 |
| Křivoklát |
 |
| Ku Praze |
Viděl jsem zase další kousek Itálie, která je díky spoustě levných letů na dosah. Tak jakou část objevím příště?
